Praktický život

Sebeobsluha dítěte, péče o okolí, cvičení ticha a soustředění, mokré a suché aktivity, praktické činnosti.

Cvičení praktického života je velmi důležitý základ pro další rozvoj dítěte. Pomáhá mu vytvářet řád a pořádek. Je velmi důležitý pro rozvoj dalších oblastí, jako je smyslová výchova, matematika, jazyk, kosmická výchova.

Všechny děti se již od malička chtějí podílet na domácích pracích. Sotva se naučí chodit, snaží se napodobovat vše, co vidí. Každé je šťastné, pokud je mu to umožněno. Znamená to, že prvním a původním místem cvičení praktického života je domov. Postupně, jak dítě roste, přejdou tato cvičení praktického života na práci. Zařazením těchto cvičení dodáváme mateřské škole domácí charakter. Pomáhají dítěti začleňovat se do prostředí, ve kterém se dokáže orientovat.

Rozlišujeme tři skupiny cvičení

  • Péče o vlastní osobu
  • Péče o okolí
  • Péče o druhé

Praktický život umožňuje dítěti stát se nezávislým na dospělých. Rozvíjí hrubou a jemnou motoriku, vzájemné propojování obou mozkových hemisfér, a tím podporuje zdravý rozvoj dítěte. Naučí ho zacházet velmi jemně a tiše s různými předměty, začlenit se do kolektivu, postarat se o květiny, zvířátka i druhého člověka.

Aktivita praktického života uvádějí dítě do skutečnosti a pomáhají mu v pochopení určitých souvislostí. Děti si nepotřebují hrát „jako“, milují skutečné věci. Proto je baví přesypávat, přelévat, nalévat, zametat, utírat prach, čistit obuv, prostírat, stolovat, používat a skládat ubrousky, zapínat knoflíky, zip, zavazovat tkaničky … atd.

Aktivity praktického života jsou cenné také v tom, že se v nich objevují prvky, které mají velký význam pro psaní, čtení a matematiku. Je to úchop třemi prsty, postup práce zleva doprava nebo shora dolů.

Další důležitý význam těchto cvičení spočívá v tom, že spojením pozornosti s pohybem, koordinací a smysly buduje dítě svoji osobnost. Tato cvičení podporují strukturalizaci jeho osobnosti i společenskou výchovu. Praktický život vede dítě k nezávislosti, po které velmi touží. Tím, že se stává nezávislejším, dochází k jeho uvědomělejšímu začlenění do prostředí a společnosti. Přispívá to k atmosféře ohleduplnosti a zdvořilosti.

Smyslová výchova

Specifické pomůcky pomáhají dětem rozvíjet a prohlubovat smyslové vnímání – zrak, sluch, hmat, čich a chuť, smyslový materiál slouží jako klíč k rozlišování a pojmenování různých vlastností a dimenzí.

Procvičování a zdokonalování smyslů vede k prohlubování smyslového vnímání a vytváří pevné základy pro intelektuální růst. Intelekt se formuje na základě konkrétních představ, pomocí kontaktu s prostředím a podrobným zkoumáním prostředí.

Dítě prochází cestu „od uchopení k pochopení“ a čím je mladší, tím důkladněji musí aktivně poznávat materiální svět a mezilidské vztahy.

Dítě si získané zkušenosti ukládá a uchovává v paměti, nové vjemy přiřazuje k uloženým. Kolem 2,5 roku dítěte vzniká potřeba třídění poznaného, neboť dítě touží podrobněji prozkoumávat své prostředí. Je nezbytné vnést do myšlení řád a jasnost, odlišit podstatné od nepodstatného.

Principy využívané při práci se smyslovým materiálem

  • izolace jedné vlastnosti
  • práce s chybou
  • trojstupňová výuka
  • limity – hranice
  • práce s kontrastem
  • práce s páry
  • estetika materiálu

Pomůcky, které se používají ve smyslové výchově rozvíjí vývoj základních smyslů – zraku, hmatu, sluchu, čichu, chuti, vnímání váhy, teploty, tlaku a pokročilejším věku (4-5let) se seznámí s binomickou a poté trinomickou krychlí.

Matematika

Specifické pomůcky pomáhají dětem spojit čísla s konkrétním množstvím, navazující pomůcky umožňují dětem již v MŠ práci se čtyřmístnými čísly, početními operacemi a geometrii.

Matematika Montessori je prožitková, smyslový zážitek. Klade důraz na smyslový prožitek dítěte, na jeho experimentování, na samostatné objevování a poznávání, neboť to, co člověk sám objeví, nejlépe pochopí a také si zapamatuje. Matematika je všude kolem nás, Marie Montessori mluví o matematice jako o psychomatematice.

Náš cíl

Aby dítě přijímalo, když už ne, mělo rádo.
Marie Montessori – lidský duch je matematický. V prenatálním období vnímání zvuků, pohybu…

V prvních týdnech života začíná dítě uchopovat a uvědomovat si

co ke mně patří a co ke mně nepatří, vnímá sebe a prostor kolem
učí se přijímat věci kolem a žít s nimi (blízko – daleko, hrubé – jemné)
vyhodnocování prostorových vztahů (lidé s postižením – jiné matematické vnímání)
vnímání a uchopování prostoru. Dítě si má projít všemi fázemi pohybu – ležení – sedání – lezení – vstávání – chůze. Dítě se má nechávat v té poloze, ve které se nachází (leží – nosit ho ležící), vývoj dítěte je potom rychlý a plynulý. (Dítě má těžiště pohybu v uších.)
dítě stojící – začíná vnímat výšku a délku. Vnímání šířky se musí dítě postupně učit. (Zpěv v kostele – ozvěna.)
rozlišení sebe a toho ostatního
shody a rozdíly
s rozvojem pohybu se rozvíjí vnímání nejprve délky, pak výšky a šířky, vnímají ozvěnu, zvuk v prostoru, poslech zpěvu a hudby
vnímání dimenze – zastrkávání věcí do něčeho, přesýpání, přelévání, kámen do láhve, vkládání předmětů do otvorů, hrnce v kuchyni (to všechno je příprava na matematiku), nakonec experimentování.
stavění na sebe, konstruktivní stavebnice

Český jazyk

jazykový materiál je již součástí oblastí Praktický život a Smyslová výchova
je obsažen v materiálech a pomůckách tematických projektů oblasti Kosmická výchova, texty se zajímavými tématy děti raději čtou ….
postupuje se v pořadí: reálné věci a prostředí – zástupné předměty (zmenšené) – obrázky – práce se slovy

Od 2,5 let dítě pojmenovává a třídí předměty, ohmatává je a prohlíží si je. K předmětům přiřazuje obrázky, které jsou mostem ke slovům. Dítě se naučí používat přesná označení pro jednotlivosti a nadřazená slova pro celé skupiny – kategorie. Používá kódování (barevný kód k učení o životě na Zemi) – pojmy z oblasti o člověku, pojmy z říše rostlin a živočichů…

 

Příprava na psaní a čtení = rozvoj smyslů

hmatové rozlišování
koordinace ruka – oko
sluchové rozlišování
zrakové rozlišování
pravo-levá orientace

Vývoj psaní

½ – 4,5 roku počátek rozvoje jemné motoriky

uchopování předmětů, postupná manipulace s předměty, fascinace malými věcmi, později špetkovitý úchop od 3 let zájem o psaní, napodobování psaní kolem 4 let senzitivní fáze na práci s písmeny, hmatová písmena, pohyblivá abeceda, grafomotorická příprava

rozvoj hrubé motoriky

koordinace pohybů celého těla, síla úchopu, rovnováha

rozvoj jemné motoriky

pracovat rukama, ohmatat prsty tvar písmen, obtahovat tvary prstem, kontrola svalů lehkého ovládání tužky

koordinaci ruka – oko, ruka – ruka směr zleva doprava

nepřímá příprava na psaní při aktivitách praktického života MŠ
vést dítě ke správnému a uvolněnému úchopu tužky

 

Kosmická výchova

Základem filozofie Montessori pedagogiky s mírným odkazem vede děti k pochopení souvislostí, spojení informací do tematických projektů, pomáhá dětem učit se v souvislostech, pochopit řád světa, uvědomit si „své místo“

Kosmická výchova pomáhá dítěti stávat se nezávislým. Jde o velmi rozsáhlý, objemný koncept, který se neustále rozvíjí, tak jak se vyvíjí společnost. Zabývá se postavením člověka v kosmu i ve společnosti a pochopením vzájemných souvislostí. Toto pochopení nás přivádí k převzetí odpovědnosti ke všemu, co je na Světě (příroda, kultura, život, dějepis, zeměpis, přírodověda).

M. Montessori zavedla pojem Kosmická výchova v r. 1936 z řečtiny – Kosmos – řád, pořádek. Říká, že Kosmická výchova ….„má naučit všemu, co je ovocem lidské práce a prokázat připravenost odhodit předsudky v zájmu společné práce pro kosmický plán.“

Každá část světa je tu pro něco. Vše je dobře promyšlené, v určitých souvislostech a nic není náhodné. Vše má svou jedinečnou úlohu. Také člověk má svůj specifický úkol. Člověk může tento řád vědomě měnit. Je to velký úkol s obrovskou zodpovědností. Úloha člověka je dokončit stvoření světa.

Velké množství materiálu z různých oblastí zpracované trojrozměrně, v obrázcích i graficky. Ve třídě – květiny, zvířátka, kalendář přírody, hodiny, pozorovací stůl, stůl pokusů. Venku – krmítka, kompost, záhonky, lapače hmyzu.

Hudební výchova

Vlastnosti smyslových pomůcek jsou přitažlivé, jsou schopny stimulovat dítě k činnosti a mají v sobě zabudovanou kontrolu chyb.

Učitel dítě stimuluje k činnosti, ale ponechává mu prostor pro svobodný rozvoj.

Cvičením se dítě učí párovat smyslové vjemy, např. dva tóny stejné – další odlišný, pojmenovává rozdíly smyslových vjemů, např. vysoký a hluboký tón, učí se terminologii, zjemňování rozdílů smyslových vjemů, řazení tónů od nejhlubšího k nejvyššímu.

Procvičování sluchu začíná cvičením ticha na elipse. Rozlišujeme čtyři kategorie zvuků: ticho, lidská řeč, hluk a hudební tóny.

Cvičení se provádí

  • cvičením ticha a koncentrací
  • jazykovým cvičením
  • cvičením se zvukovými válečky
  • sluchové aktivity se zvonky

Cvičení rytmu

jakmile děti zvládnou chůzi po elipse, mohou pokračovat ve výuce rytmického pohybu. Podobně jako u smyslových cvičení se nejdříve seznámí s extrémně, pomalou chůzí a během.
za pomoci rytmických říkanek a písniček provádí pomalá cvičení a rychlou chůzi
děti někdy poslouchají hudbu, pohodlně sedí a pozorují přitom ostatní, jak tančí nebo pochodují… Nakonec mnoho dětí udává rytmus rukama… a když se v nich probudí dychtivý zájem o hádání rytmu, hledají různé předměty – hůlky, tamburíny, kastaněty atd. a cvičení je dovedeno k dokonalosti
stačí nechat dítě cvičení vyslechnout a ono ho pak přesně opakuje