Den plný nadšení, kouzel a k tomu narozeniny malé Larinky
Když začne kouzelník předvádět své kousky, chvílemi ani nedýcháte. Jak je to možné, že tahá z klobouku plyšová zvířátka, vždyť měl ruce i klobouk prázdný? A kde "vyčaroval" ty balonky, když ani jeden nenafoukl? Tak přemýšlejte, děti, ale stejně nic nevymyslíte, a ani na to není čas. Protože kouzelná hůlka Pavla Širokého, který je mistrem kouzel, vytváří jednu iluzi za druhou a vy se teď smějete, až se za břicho popadáte.
"Tak pojďte děti, kdo z vás chce být taky kouzelníkem? To jsou jen povídačky, že to neumíte! Čáry, máry, čáry fuk, dům nakreslí každá holčička i kluk. Vidíš, ty máš obrázek na zádech, a tenhle chlapec na něm zase sedí. Jen ho neschovávej a ukaž nám, co jsi namaloval?!"
A tak podobně to bylo s kouzelnými provázky, rekvizitami i vestou, která schovávala mnoho překvapení. Pro tentokrát měly děti možnost vstoupit nejen do světa čarování a kouzel, ale procvičit si i komunikaci, postřehy a vnímání. A hlavně, užily si hodně zábavy a legrace.
To všechno právě v den, kdy Larinka měla narozeniny, takže zábava měla příjemné pokračování se sladkou tečkou v podobě nádherného dortu. Larinka měla na hlavě korunku a stala se princezničkou výjimečného dne.
"Tak pojďte děti, kdo z vás chce být taky kouzelníkem? To jsou jen povídačky, že to neumíte! Čáry, máry, čáry fuk, dům nakreslí každá holčička i kluk. Vidíš, ty máš obrázek na zádech, a tenhle chlapec na něm zase sedí. Jen ho neschovávej a ukaž nám, co jsi namaloval?!"
A tak podobně to bylo s kouzelnými provázky, rekvizitami i vestou, která schovávala mnoho překvapení. Pro tentokrát měly děti možnost vstoupit nejen do světa čarování a kouzel, ale procvičit si i komunikaci, postřehy a vnímání. A hlavně, užily si hodně zábavy a legrace.
To všechno právě v den, kdy Larinka měla narozeniny, takže zábava měla příjemné pokračování se sladkou tečkou v podobě nádherného dortu. Larinka měla na hlavě korunku a stala se princezničkou výjimečného dne.
Návštěva ZŠ Na Příkopech
Škola, "opravdová" škola! Pro předškoláky evokuje tento pojem trochu respekt a vážnost, pro mladší děti spíš zvědavost. Obojí však dostatečným důvodem, proč tuto instituci, která se stane dříve nebo později důležitou součástí jejich života, navštívit.
Základní škola Na Příkopech je situována ve vztahu k naší školce nejblíže. Přecházíme velkou křižovatku, kde si zopakujeme dílčí pravidla dopravní výchovy, konkrétně, jak bezpečně přecházet na silnici, a brzo stojíme před velkou budovou školy. Škola působí dominantně, má bezpočet oken, ale nejsme ještě tak velcí a v počtech tak zdatní, abychom je dokázali spočítat.
Všechno se zdá tak veliké. Procházíme širokými dveřmi, před námi se rýsuje obrovské schodiště a do obou stran se rozbíhají nedohledné chodby. Dveří na chodbách je tolik, že je neuvidíme v žádném paneláku. A tam, kde jsou dveře, jsou jednotlivé třídy. Na dveřích je napsáno první třída a vcházíme tedy do jedné z nich. Právě probíhá vyučování, ale my můžeme být klidní - nerušíme, vše je domluveno a paní učitelka nás vítá. Děti usedají do školních lavic a prohlížejí si, jak celá třída vypadá. Vpředu je tabule, všude je plno obrazů a obrázků s učební tématikou. Je patrné, že i technika má ve škole své zastoupení a děti si mohou vyzkoušet, jak funguje interaktivní tabule. Kdo chce, namaluje nějaký obrázek, nebo udělá jen nějaké tahy tužkou.
Děti mohly nahlédnout jen krátce i do jiných tříd a poznaly, že všechny jsou stejné - lavice, tabule, spousta pomůcek a učebního materiálu i paní učitelka. Žáci z první třídy této základní školy se našim dětem opravdu věnovali a stali se na krátkou dobu milými kamarády.
Návštěva 1. třídy ZŠ splnila v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro mateřské školy svůj účel. Děti poznaly, že škola je vstřícným prostředím, kde systematicky si budou rozvíjet svoje znalosti a nemusí mít ze školy žádné obavy.
Základní škola Na Příkopech je situována ve vztahu k naší školce nejblíže. Přecházíme velkou křižovatku, kde si zopakujeme dílčí pravidla dopravní výchovy, konkrétně, jak bezpečně přecházet na silnici, a brzo stojíme před velkou budovou školy. Škola působí dominantně, má bezpočet oken, ale nejsme ještě tak velcí a v počtech tak zdatní, abychom je dokázali spočítat.
Všechno se zdá tak veliké. Procházíme širokými dveřmi, před námi se rýsuje obrovské schodiště a do obou stran se rozbíhají nedohledné chodby. Dveří na chodbách je tolik, že je neuvidíme v žádném paneláku. A tam, kde jsou dveře, jsou jednotlivé třídy. Na dveřích je napsáno první třída a vcházíme tedy do jedné z nich. Právě probíhá vyučování, ale my můžeme být klidní - nerušíme, vše je domluveno a paní učitelka nás vítá. Děti usedají do školních lavic a prohlížejí si, jak celá třída vypadá. Vpředu je tabule, všude je plno obrazů a obrázků s učební tématikou. Je patrné, že i technika má ve škole své zastoupení a děti si mohou vyzkoušet, jak funguje interaktivní tabule. Kdo chce, namaluje nějaký obrázek, nebo udělá jen nějaké tahy tužkou.
Děti mohly nahlédnout jen krátce i do jiných tříd a poznaly, že všechny jsou stejné - lavice, tabule, spousta pomůcek a učebního materiálu i paní učitelka. Žáci z první třídy této základní školy se našim dětem opravdu věnovali a stali se na krátkou dobu milými kamarády.
Návštěva 1. třídy ZŠ splnila v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro mateřské školy svůj účel. Děti poznaly, že škola je vstřícným prostředím, kde systematicky si budou rozvíjet svoje znalosti a nemusí mít ze školy žádné obavy.
Hoříííí! Z cesty, hasiči jedou!
Tak to se každému jen tak nestane, aby viděl hasiče v akci (naštěstí v akci simulované). Ale děti z naší montessori školky tuhle mimořádnou příležitost měly. Dne 13. 11. 2014 navštívily Hasičskou zásahovou stanici v Chomutově v Beethovenově ulici.
Hasiči předvedli dětem kompletní techniku včetně zásahového vozidla a prostředků, které se zásahovou akcí souvisejí. Děti měly možnost poznat starší i úplně nová hasičská auta, osahat si je, nahlédly z blízka do záhadných a dosud nepoznaných útrob obrovských aut.
A teď si zacpěte uši: "Tydýt! Tydýt! " Mačkaly děti ze všech sil trubku jeden za druhým. "Žádný strach, na každého se dostane". A takhle se zapínají výstražná světla. "Chce si někdo zkusit nasadit na hlavu zásahovou přilbu? Ale je těžká!" No jasně že všichni. "A obout si hasičské boty?" Kdo by odolal takovému pokušení. Vždyť jsou z nás nyní opravdoví hasiči. A že tohle není žádná hra, ale vážná věc, pochopil každý. Hrát si můžeme jindy. Ale stát se na chvíli velkými a obsluhovat opravdové hasičské auto, to je mimořádný zážitek.
Na závěr si děti mohly prohlédnout z výšky celý Chomutov. A z jaké výšky? No přece z automobilového žebříku, který je vyzdvihl hóóódně vysoko. O velký zážitek se postaral hodný pan Jiří Skupa, který měl s námi velkou trpělivost. Ale nejen to, díky němu děti získaly nové znalosti z oblasti požární techniky, bezpečnosti a ochrany zdraví.
Hasiči předvedli dětem kompletní techniku včetně zásahového vozidla a prostředků, které se zásahovou akcí souvisejí. Děti měly možnost poznat starší i úplně nová hasičská auta, osahat si je, nahlédly z blízka do záhadných a dosud nepoznaných útrob obrovských aut.
A teď si zacpěte uši: "Tydýt! Tydýt! " Mačkaly děti ze všech sil trubku jeden za druhým. "Žádný strach, na každého se dostane". A takhle se zapínají výstražná světla. "Chce si někdo zkusit nasadit na hlavu zásahovou přilbu? Ale je těžká!" No jasně že všichni. "A obout si hasičské boty?" Kdo by odolal takovému pokušení. Vždyť jsou z nás nyní opravdoví hasiči. A že tohle není žádná hra, ale vážná věc, pochopil každý. Hrát si můžeme jindy. Ale stát se na chvíli velkými a obsluhovat opravdové hasičské auto, to je mimořádný zážitek.
Na závěr si děti mohly prohlédnout z výšky celý Chomutov. A z jaké výšky? No přece z automobilového žebříku, který je vyzdvihl hóóódně vysoko. O velký zážitek se postaral hodný pan Jiří Skupa, který měl s námi velkou trpělivost. Ale nejen to, díky němu děti získaly nové znalosti z oblasti požární techniky, bezpečnosti a ochrany zdraví.
Divadelní dopoledne - Dva herci a jedna úžasná pohádka
Tak by se dalo vyjádřit divadelní představení, které bravurně dětem v naší školce předvedli pouze dva herci. I když přijeli v malém počtu, zato měli spoustu rekvizit, ale hlavně - tajuplný kufr, který skrýval mnoho tajemství a překvapení.
Tajemný kufr, kde bylo plno hraček a různých předmětů, ukrýval také chundelaté plyšové kočičky, a protože tato zvířátka jsou pověstná svou důslednou čistotou, nesměla tam chybět ani žehlička na kočičí oblečky a prádélko. No a také se vyprávělo, jaké trampoty tyto čistotné kočičky mají.
Herci se skvělou profesionalitou zapojili děti do děje a spontánního projevu, celou místností rezonoval dětský smích, tleskání ručiček a skvělá nálada. A protože každá pohádka většinou skončí dobře, tak i tato skončila vesele. A jelikož každý děj, každé vyprávění přinese dětem nové poznání, tak i tato pohádka jim obohatila zdroj poznatků a nových zážitků, přispěla k rozvoji slovní zásoby, komunikativnímu projevu i přemýšlení.
Tajemný kufr, kde bylo plno hraček a různých předmětů, ukrýval také chundelaté plyšové kočičky, a protože tato zvířátka jsou pověstná svou důslednou čistotou, nesměla tam chybět ani žehlička na kočičí oblečky a prádélko. No a také se vyprávělo, jaké trampoty tyto čistotné kočičky mají.
Herci se skvělou profesionalitou zapojili děti do děje a spontánního projevu, celou místností rezonoval dětský smích, tleskání ručiček a skvělá nálada. A protože každá pohádka většinou skončí dobře, tak i tato skončila vesele. A jelikož každý děj, každé vyprávění přinese dětem nové poznání, tak i tato pohádka jim obohatila zdroj poznatků a nových zážitků, přispěla k rozvoji slovní zásoby, komunikativnímu projevu i přemýšlení.
NOVĚ Kroužek pro Předškoláky – kroužek pro děti 5 – 6 let
Od listopadu pro Vaše děti nabízíme nový kroužek.
Motto: Počítáme, přemýšlíme, kreslíme, hravě se ke škole blížíme.
Hrátky budou zaměřeny na rozvoj grafomotoriky, myšlenkových procesů, matematických představ, smyslového vnímání, samostatného plnění jednoduchých úkolů + činnosti plněné v daném časovém intervalu.
Co by měl umět každý předškolák?
Je třeba mít na zřeteli, že zrání dítěte je nerovnoměrné, že každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, ale může se k nim přiblížit. Proto je důležitá pomoc od všech, kdo s dítětem pracují, vychovávají, učí ho, aby došel co nejblíže ke svému cíly.
Motto: Počítáme, přemýšlíme, kreslíme, hravě se ke škole blížíme.
Hrátky budou zaměřeny na rozvoj grafomotoriky, myšlenkových procesů, matematických představ, smyslového vnímání, samostatného plnění jednoduchých úkolů + činnosti plněné v daném časovém intervalu.
Co by měl umět každý předškolák?
Je třeba mít na zřeteli, že zrání dítěte je nerovnoměrné, že každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, ale může se k nim přiblížit. Proto je důležitá pomoc od všech, kdo s dítětem pracují, vychovávají, učí ho, aby došel co nejblíže ke svému cíly.
- Znát své jméno a příjmení.
- Samozřejmostí by měla být správná výslovnost všech hlásek zvládnutá před nástupem do školy.
- Správně držet tužku mezi palcem a ukazováčkem, aby konec tužky mířil k rameni, netlačit.
- Je dobré před nástupem do školy rozvíjet jemnou motoriku ruky (navlékání korálků, stavění z kostek a stavebnic, vystřihování, samostatné tvoření…).
- Pracovat samostatně v kolektivu ostatních dětí.
- U zadaného úkolu vydržet aspoň čtvrt hodiny a být schopen dokončit práci.
- Mít číselnou představu do pěti.
- Vystřihovat jednoduché tvary.
- Sluchem rozpoznat první hlásku ve slově.
- Samostatně se obléci a zavazovat tkaničky.
- Dodržovat základní hygienu (mytí rukou před jídlem a po použití WC, používat kapesník) a pořádek v osobních věcech.
- Jíst lžící i příborem.
- Dokázat pozorně poslouchat pohádku, vyprávění a jednoduše reprodukovat text, popř. odpovědět na otázku.
Canisterapie - psi záchranáři Vally a Cita
Dnes jsme uvítali opět (tak jako vloni) milou návštěvu na zahradě naší školky, a jak již název tématu napovídá, psy - fenky Citu a Vally s panem Ladislavem Pozdníčkem z občanského sdružení "Na Louce".
Když pan Pozdníček vyprávěl o tom, co fenky všechno umí, ale hlavně, jak nám, lidem, vlastně moc a moc pomáhají, děti nespustily ze psíků své zvídavé oči... a už aby si je mohly pohladit. Vždyť obě fenky byly tak hodné a pokorné, přátelsky se na děti dívaly a děti jim to svými pohledy láskyplně vracely.
A nebylo to jen zdání, že jsou psíci hodní a poslušní, oni takoví skutečně jsou, protože mají systematický a cílený trénink, který vyžaduje mnoho času, úsilí, trpělivosti i lásky, kterou jim cvičitelé musejí věnovat. A nutno říct, že každý cvičitele dělat nemůže. Takový cvičitel potřebujete spoustu volného času, který budete trávit venku s pejskem, musí také mít dobrou fyzickou kondici. Pes se musí naučit vyhledávat schované figuranty a aportovat předměty. S výcvikem je ideální začít v nějakém výcvikovém klubu, sám cvičitel těžko získá přístup do sutinových trenažerů. A je toho ještě mnoho a uplyne hodně času, než se pejsek naučí vše, co je potřeba ke kvalitnímu výcviku, aby mohl pomáhat lidem.
Děti s nadšením poslouchaly, pohladily si fenky Citu a Vally, pohrát si a pomazlit se s nimi, byla obrovská motivace. Proběhla také ukázka povelů a vyprávění, co vše naši záchranáři dokázali a jaká ocenění dostali. Úžasná zábava byla, když děti se na zahradě schovávaly a pejsci je hledali.
Bylo to nádherné a zábavné, ale vše má svůj konec. Tak papá, Cito a Vally, nashledanou pane Pozdníčku, děkujeme, a možná za rok ...zas.
Když pan Pozdníček vyprávěl o tom, co fenky všechno umí, ale hlavně, jak nám, lidem, vlastně moc a moc pomáhají, děti nespustily ze psíků své zvídavé oči... a už aby si je mohly pohladit. Vždyť obě fenky byly tak hodné a pokorné, přátelsky se na děti dívaly a děti jim to svými pohledy láskyplně vracely.
A nebylo to jen zdání, že jsou psíci hodní a poslušní, oni takoví skutečně jsou, protože mají systematický a cílený trénink, který vyžaduje mnoho času, úsilí, trpělivosti i lásky, kterou jim cvičitelé musejí věnovat. A nutno říct, že každý cvičitele dělat nemůže. Takový cvičitel potřebujete spoustu volného času, který budete trávit venku s pejskem, musí také mít dobrou fyzickou kondici. Pes se musí naučit vyhledávat schované figuranty a aportovat předměty. S výcvikem je ideální začít v nějakém výcvikovém klubu, sám cvičitel těžko získá přístup do sutinových trenažerů. A je toho ještě mnoho a uplyne hodně času, než se pejsek naučí vše, co je potřeba ke kvalitnímu výcviku, aby mohl pomáhat lidem.
Děti s nadšením poslouchaly, pohladily si fenky Citu a Vally, pohrát si a pomazlit se s nimi, byla obrovská motivace. Proběhla také ukázka povelů a vyprávění, co vše naši záchranáři dokázali a jaká ocenění dostali. Úžasná zábava byla, když děti se na zahradě schovávaly a pejsci je hledali.
Bylo to nádherné a zábavné, ale vše má svůj konec. Tak papá, Cito a Vally, nashledanou pane Pozdníčku, děkujeme, a možná za rok ...zas.
