Jsme Montessori rodinná mateřská škola s výukou metody Marie Montessori v Chomutově. Zahájení provoz je od 1. 8. 2012. V současné době stále působíme v prostorách v ulici Čelakovského 1017/14 v Chomutově v nájemní vile. Naše škola je dvoupodlažní, již dříve používána jako mateřská škola. Přízemní patro o výměře 215 m2 bylo opět přebudováno na prostory pro mateřskou školu a první patro pro dětskou skupinu. Vila leží uprostřed centra Chomutova, kde máme velmi blízko ke kultuře. Součástí školky je rozlehlá zahrada o výměře 1636 m2 plná ovocných a jehličnatých stromů, keřů s grilem. V blízkosti školy je městský park, přírodní útvar Kamencové jezero, Zoopark a nově postavené chomutovské sportoviště, zimní stadion, Aquapark, kino a fotbalový stadion.
Škola pracuje ve dvou třídách. Obě třídy provádějí výuku podle stejných pravidel, která respektují pedagogiku Montessori.

Prostory jsou řešeny s ohledem na Montessori systém výuky, jsou vzdušné a reprezentativní. Budovu navštěvují děti a pro děti je také řešena, což se odráží na interiéru školy, ale také ve vzhledu budovy. Hlavní místnosti jsou prostorné s dobrým přístupem denního světla.

Naší prioritou je spolupráce, respekt, individuální přístup a loajálnost.

Alternativní přístup spočívá v pozorování dítěte a v nenásilné podpoře jeho přirozeného vývoje v připraveném prostředí, kde vše má řád.

* Respektuje jedinečnost. Žádné porovnávání dětí, žádné soutěžení, žádné stresy. Chybovat je přirozené. Děti se učí v souvislostech a jsou citlivé k okolí. Výsledkem je sebejistý, samostatný a odpovědný jedinec, který se podle zájmu uplatní kdekoliv.

* Vzhledem k tomu, že Montessori už od školky v dětech pěstuje odpovědnost a samostatnost a děti si dokážou uvědomit, že se učí pro sebe, nemají pak problém s přechodem na jiný nebo vyšší stupeň školy. U mnoha podle hodnocení z běžných škol průměrných dětí, které přešly do Montessori školy, došlo k výraznému zlepšení výsledků

Podporujeme děti při hledání vlastní cesty.

Pomáháme jim, aby pracovaly s láskou, radostí a ve svém životě prožívaly úspěch.

Společně se učíme být laskavými lidmi a směřujeme k dalšímu studiu na těch nejlepších školách.

Časté dotazy

Montessori školka je vhodná pro všechny děti předškolního věku cca od 2 let. Jakékoliv obavy, že by Vaše dítě metodu Montessori nezvládlo, nejsou na místě. Školka je otevřena pro všechny. Můžete se k nám přijít podívat a zeptat se sami svého dítka, zda by k nám chtělo chodit. Děti nejsou do naší školky vybírány, stačí se k nám jednoduše zapsat.

Do naší školky rozhodně nepotřebuje žádné speciální předměty či znalosti. Můžeme Vám ovšem zaručit, že speciální znalosti a dobrou vybavenost do života si z Montessori školky odnese.

Zápis do naší školky je možný kdykoliv v průběhu roku.

Samotná Montessori metoda nemá žádný náboženský kontext. Naše zařízení není součástí žádné církve, ale plně respektuje právo každého jedince na svobodu vyznání.

Ve věku, kdy děti přecházejí na druhý stupeň základní školy, jsou díky používanému přístupu dostatečně připravené přijmout i takovéto zásadní změny. Jejich emocionální stabilita a způsob, jakým jsou schopny objevovat nové informace, se i v klasickém školství zúročí.

Montessori metoda dává dětem daleko větší příležitost k rozvoji jejich schopností a dovedností. Malé děti velmi dobře vnímají jejich okolí a všechno, co se kolem nich děje. Montessori školka dbá na to, aby veškeré vnější vlivy poskytovaly dítěti užitečné informace a připravily malého človíčka na všechno, co ho v budoucím životě čeká. Montessori školka není jen místo, kde Vaše dítě pohlídají – je to místo, kde se o děti starají a vedou je správným směrem.

Při této metodě je cílem vytvořit pro dítě takové prostředí, které ho strhne do hluboké koncentrace tak, aby se dokázalo na svou činnost soustředit a plně tak využívalo své polarity pozornosti. Děti se pak samy při tak hlubokém soustředění ztiší. Dítě, které se plně ponořilo do své činnosti, se dostává do stavu hluboké koncentrace, z pohledu pozorovatele až fascinace.

Smíšená skupina dětí různého věku a schopností dává dětem příležitost, aby si vzájemně pomáhaly a tím se učily toleranci a odpovědnosti. Nemusí to být vždy učitel, kdo řeší problémy. Většinou je tímto pomocníkem jiné dítě. To by ve třídě dětí stejného věku a dovedností nebylo možné. Učitel rozezná, kdy je dítě připraveno naučit se novou dovednost podle svého zájmu a v tom okamžiku dítěti toto umožní způsobem odpovídajícím individuálním potřebám dítěte.
Děti se učí také od sebe vzájemně, respektují svoje vlastní schopnosti i schopnosti ostatních být někdy učitelem a někdy žákem. Zkušenější děti nemají povinnost pomáhat mladším, ale tuto touhu pomáhat v sobě samy nachází.

 

Pro přirozený vývoj osobnosti děti potřebují kontinuitu a mnoho příležitostí k ověřování svých zkušeností. Jestliže přichází pouze pár dní v týdnu, necítí se být plně součástí třídy. Jsou účastny jen částečně a chuť spolupracovat s ostatními a převzít zodpovědnost za své jednání se u nich vyvíjí pomaleji. Také adaptace na pobyt bez rodičů je pro tyto děti náročnější – systém více dnů se stejným rytmem je pro malé děti přehlednější.

Učí poznávat svět a jeho fungování, tedy uvědomit si svou vlastní hodnotu, zjistit, co vlastně chci, získat sebedůvěru a poskládat si střípky informací. Dětem nikdo nevysvětluje, jak co funguje, vše je pro ně připraveno tak, aby to samy poznaly. Díky tomu si dokáží vytvořit potřebné souvislosti mezi informacemi a znalosti propojit s reálným životem. Zapojují do učení více mozkových center, díky tomu se v mozku vytváří nové nervové spoje a dítě je pak ‚chytřejší‘.

Zajímavé je, že když si dítě zažije a upevňuje pocit ‚já jsem to dokázal sám‘ již v raném věku na takovýchto jednoduchých činnostech, zůstává s ním tento pocit velmi silně na celý život. Je to pak takový dárek, ze kterého dítě žije všude, ať ho život zavane kamkoliv. Neohrozí ho nepříjemná učitelka ve škole, přísný trenér na fotbale nebo šikanující spolužáci. Důležité je ukázat dětem činnost tak, aby ji skutečně zvládly. Tedy nenecháme je, aby to neuměly. Např. dítě si neumí samo sundat boty.  Ale když mu pomalu ukážeme, že si potřebuje nejdříve sundat patu a pak nohu vysunout, tak to samo zvládne.

Základem je přirozená motivace

Učitelka nic neorganizuje, k ničemu nikoho nenutí, nechává děti pracovat samostatně, ví, že se ozvou, až budou chtít.